Témata
pro ProChrist 2013
1. Kde
najdeme štěstí?
Úsilí
(snaha) o dosažení štěstí je považováno za jedno ze základních práv člověka. Je
tím také zaručeno, že štěstí nalezneme? Můžeme se štěstí naučit? Jak může
existovat štěstí ve světě, kde už splasklo tolik snů? Ježíš má ale udivující
výroky o štěstí.
2. Kolik sítí
potřebuje člověk?
Sítě jsou
pro nás životně důležité ať už jde o elektrickou síť, sítě pro komunikaci, pro
sociální zajištění našeho života. Ten, kdo je dobře propojen se správnými
lidmi, může dosáhnout mnohé. Jak důležité je spojení s Bohem? A kdo to
všechno opraví, až se sítě zhroutí a spojení se přeruší?
3. Co mají
peníze společného s vírou?
Kdo nám
může dát nezbytnou jistotu a vytoužené uznání? Proč Ježíš tvrdí, že není možné
sloužit Bohu a penězům současně? Peníze nejsou jen platebním prostředkem, mají
zjevně velkou moc – a to jak ty peníze, které máme, tak i ty peníze, které
nemáme ale chtěli bychom mít.
4. Co pomůže,
když jsme zahořklí z utrpení?
V utrpení
voláme: Proč? Ale utěší nás nějaké teoretické výklady? Jsme vydáni napospas
osudu? Existuje nějaký lék proti otravující hořkosti? Proč Ježíš křičel: „Můj
Bože, můj Bože, proč jsi mne opustil?“
5. Můj Bůh,
tvůj Bůh, žádný Bůh?
Dnes si
každý sám nějakým způsobem namixuje vlastní světový světový názor nebo
náboženství. Cožpak to není dobré? Nevedou nároky na znalost a vlastnictví
absolutní pravdy automaticky k násilí? Není usilování o pokoj a mír
důležitější než odpověď na otázku „Co je pravda?“
6. Jak jsou
cenné naše hodnoty?
Nevíme co
děláme nebo neděláme to co víme? Odkud bereme sílu, abychom dělali to, co jsme
uznali jako hodnotné. Kdo tady vlastně nastavuje měřítka? Nebo snad žádná
hodnotová měřítka pro všechny neexistují?
7. Co to
znamená, když umírá láska?
Na copak
umírá tak často a věčně opěvovaná láska? Je láska více než jen cit? Může být
trvalá? A co když je láska prokázaná umíráním?
8. Prohrajeme
svou budoucnost?
Je život
jakýmsi kasinem? Je budoucnost v našich rukách? Nevíme, co přijde. Nebo
přece jen ano? Můžeme se dozvědět, co přijde po smrti?
Ulrich
Parzany
